Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Zajímavosti v chovu

Umělý odchov zvonka zeleného

2018 červenec až srpen - Mládě zvonka zřejmě vypadlo z hnízda na zahradě. Přinesl je náš pes v tlamě. Naštěstí, což je opravdu zázrak, mu neublížil. Jinak opeřenci, hlavně slepice a kachny nemají u něho šanci. Má jich na kontě už několik a my tím pádem několik neplánovaných drůbežích obědů. Zvoneček byl již opeřený, jen měl krátké letky a úplně kratičký ocásek. Zřejmě vypadl v době, kdy zbývalo jen pár dní k výletu z hnízda. Vrácení zvonka zpět do hnízda nepřipadalo v úvahu. Za prvé jsme nevěděli, kde hnízdo je, za druhé od loňského roku vlastníme kočku Princeznu, která je úspěšným lovcem nejen myší, ale likviduje i ptáky. (Dřív jsme takovou ničitelku neměli. Proto v dřívějších letech odchované ptáky nebyl problém později vypustit. Zkusila jsem kočce ostříhat - ztupit drápy, aby pro ni bylo obtížné šplhat po stromech, ale pomůže to jen na chviličku a jen pokud se nějaká větev stromu nesklání k zemi. Princezna je šikovná, moc si z toho hendikepu nedělá a drápy rychle dorůstají.) Kdybychom takto staré ptáče vraceli do hnízda, s největší pravděpodobností by předčasně vylétli i ostatní ptáčata, ještě nepřipravená a bylo by tak zlikvidováno celé hnízdo. Něco podobného se stalo loni, kdy jsme vyplašili mladé kosy na hnízdě a už se nepodařilo je vrátit. Zda některý přežil, nevím.

Krmení zvonka bylo zpočátku náročné. V tomto věku již nežadonil, lidí se bál. Krmila jsem vaječnou míchanicí tak, že jsem násilím otevřela zvonkovi zobák a kuličku z míchanice pinzetou vstrčila až za kořen jazyka - do krku. Vodu jsem podávala lžičkou. Protože spodní část zobáku byla měkká, zvonek většinou stihl zobák sklapnout dřív, než se mi podařilo kousek potravy vložit. Takže jsem ho vyloženě trápila a měla strach, abych mu zobák trvale nezdeformovala. Po třech dnech se však odpor ptáčete zlomil. Začal žadonit a otvíral zobáček sám. Krmila jsem pinzetou, přidávala i pokrájené moučné červy, ti mu ale moc nechutnali a často je později vyvrhl. Po dalších pár dnech jsem začala krmit malou kávovou lžičkou, ze které si zvonek kousky občas sám vzal. Potom jsem mu nechala misku s míchanicí a misku s vodou v kleci. Většinou si sedl na misku a čekal na krmení, ale brzy pochopil a zkoušel zobat. Přidala jsem máčená semínka lesknice a prosa. Do míchanice jsem namlela i semínka z krmení pro drobné ptáky. Několik dní ještě nechápal, jak se má napít, ale krmil se už sám. Potom začínal i sám pít. Zpočátku jsem ho vozila s sebou do práce a krmila a později už jen napájela po celý den. Kolega mi přivezl svou nepoužívanou klícku a zvonek měl tedy jednu klec doma, druhou na okně našeho obecního úřadu a vozil se v přenosce. Později, cca po 14-ti dnech jsem ho už nechala doma. A ještě později se zvonek přestěhoval do společné voliéry k našim andulkám, kanárům a zachráněnému koreláčkovi s jednou nohou. Tam už jsem dala míchanici jen asi dva - třikrát a potom už se staral zvoneček sám od sebe a podle toho jak to okoukal od ostatních. Toto léto je abnormálně horké a suché a to je také jeden z důvodů, proč jsem si zatím netroufla zvonkovi dát volnost. Netuším, kde by si hledal potravu a myslím, že jakmile by poskakoval u nás po dvoře nebo zalétl k zahradnímu jezírku se napít, měla by naše čičina svačinu. I v případě, že by se držel v blízkosti voliéry, by to pro něj bylo velice nebezpečné. Kočky po voliéře šplhají a ptáci uvnitř je stále zajímají. Zatím je tedy zvonek ve voliéře a co bude dál, se ještě uvidí.

Umělý odchov rehka domácího

2014 - Začátkem léta mi přinesla paní učitelka ze školky dva mladé rehky. Spadlo u nich hnízdo, mladých prý bylo víc, ale už se o ně stihla postarat kočka. Starám se teda o rehky. Je to s nimi složitější než s vrabcem. Mají delší tenké zobáčky, sami nežadoní. Jsou již větší, opeření, ale kratičký ocas a křídla ještě neumožňují létání. Protože jsou starší, bojí se lidí a nežadoní sami o potravu. Krmím je násilím vaječnou míchanicí, červíky a hmyzem.

léto 2014 - Jeden rehek, již větší a létající, bohužel najednou uhynul. Druhého jsme umístili do venkovní voliéry, kde jsme ho ho ještě nějaký čas krmili - dostával hlavně živý hmyz, larvy mravenců apod. do misky. Nesnažili jsme se ho nijak ochočovat, aby si příliš nezvykl. Následně jsme ho vypustili ven. Pár dní se zdržoval poblíž, zdá se, že se zvládne krmit sám.

reheček na obrubě pařníku reheček před oknem

 

Na jaře 2015 se na dvorku objevil mladý rehek a vypadal, že se nijak zvlášť nebojí, ani když jsem na něj promluvila. Jakoby se ten náš přilétl ukázat. Možná jsem naivní, ale byla to milá představa a hezké setkání.

Jaro 2018 - jakýsi rehek nám přistál poměrně brzy zjara na okně kuchyně. Já byla uvnitř. Už v každém rehkovi, který takto blízko přilétne, uvidím toho našeho. Dřív jsme taková setkání nemívali. Rehci se drželi v bezpečné vzdálenosti. Hnízdili na trámu pod střechou, což je dost vysoko a sedávali třeba na okap a okolní stromy, ale nezalétali až k nám.

Umělý odchov mláděte vrabce domácího

30.4.2014 Děti ze sousedství přinesly ptačí mládě vypadlé z hnízda. Nevím, jaký druh to je. Mládě je holé, pod kůží se rýsují brka. Nakrmila jsem ho vaječnou míchanicí, kterou dostávají naši ptáci při odchovu mladých. Mládě bylo prochladlé a dehydrované, dostalo pár kapek vody do zobáčku. Kanáři sice hnízdí, ale buď sedí na vejcích nebo mají malá mláďata do týdne věku. V žádném hnízdě nejsou mláďata odpovídajícího věku, tedy podložení kanárům, jak jsme to před pár lety udělali se stehlíkem, nepřipadá v úvahu. Divoké mládě dostalo vlastní hnízdečko, použila jsem koupené hnízdo pro kanáry a je nadále krmeno míchanicí asi po půl hodině.

1.5.2014 Nemáme doma inkubátor ani vhodnou žárovku. Mládě jsem do rána nechala v kuchyni, hnízdečko jsem vložila do prázdné koupelničky pro ptáky, mrňouska přikryla vatou a to celé nechala vedle hrnce s horkou vodou a přikryla dekou. Ráno je mládě čilé, vypadá lépe než včera a dožaduje se krmení. S krmením není problém, protože mládě samo žadoní a otvírá zobák. Celkem jednoduše lze z míchanice udělat malý váleček, namočit ve vodě a vložit do zobáku.

2.5.2014 Odjíždím do práce a ptačí mrňous musí se mnou. Pracuju jako účetní, takže z divokého ptáčete se na chvíli stane pták kancelářský. Přežil cestu v batohu a dopoledne se v práci dle své potřeby dožaduje krmení asi po hodině. Později přestává žadonit, má průjem, prodlužuji přestávky mezi krmením. Zřejmě míchanice není úplně to pravé, nebo je na vině chladnější prostředí v práci. Po příchodu domů vyšlu děti sbírat hmyz a přidávám k míchanici trošku živého jogurtu pro úpravu trávení. Nebyli jsme si zcela jistí nezávadností zelených housenek, které nám každý rok cizopasí na orlíčkách, ale riskli jsme to. Ptáčeti evidentně chutnají a po pár dávkách začíná vypadat lépe. Ptáče dostává i létající hmyz, pokud se nám podaří jej ulovit. Trus začíná mít správnou konzistenci. Krmení vaječnou míchanicí neopouštím, krmit jen hmyzem bychom nezvládali. Rozhodla jsem se druhy krmiva střídat.

3.5.2014 Našla jsem krabičku s oříšky, do kterých se dostali mouční moli. Jindy bych to celé s nechutí vyhodila na kompost, teď se nám však červíci hodí jako zpestření potravy. Mládě začíná opeřovat, ale zatím nemáme ani potuchy, co z něho bude. Jakmile odjíždím z domu na dobu delší než 2 hodiny, beru ho s sebou. Proto mu dcera říká Cestovní pták.

11.5.2014 Mládě je zcela opeřené, jen má kratší letky a ocas. Žádný chráněný pták to není, je to obyčejný vrabec. Protahuje křídla, poskakuje, nemůže být stále zavřené. Doma máme velký stromek ficus benjamina, s vhodně narostlými větvemi. Hnízdo s ptáčetem se stěhuje na něj. Ptáče odpočívá v hnízdě, ale už taky část času tráví na větvičce.

12.5.2014 Ptáček se mnou do práce tentokrát cestuje již v klícce. Na první pohled je naštvaný. Ale v kanceláři ho volně pustit nemůžu. V práci se hlasitě ozývá, hlavně když kolegyně mluví do telefonu. Jako cestovní pták dnes asi končí. Bude se muset začít krmit sám, aby mohl být doma.

13.5.2014 Dnes do práce nejdu a tak se po chvílích věnuju vrabečkovi a učím ho zobat. Míchanici mu podávám na dlani. Vrabčák je inteligentní a po chvíli zkusí zobnout. Zobák přitom doširoka otvírá tak, jak byl zvyklý žadonit. Horší je to s vodou. Namáčím prst v misce a pouštím mu kapky do zobáku. Sám ponořit zobák nechce. Později ho učím zobat krmení už ne z ruky, ale z misky.

14.5.2014 Vrabčák putuje na den do klícky, protože musím do práce. Ráno dostal napít i najíst a v klícce má vše, co potřebuje. Den přečkal v pořádku. Odpoledne ho pouštím z klícky ven a on se hned usadí na fíkusu. Samozřejmě dostává napít pomocí prstu, ale jen pro jistotu. Myslím, že už to zvládá sám. Instinkt však zatím převažuje a vrabčák čas od času žadoní. Vždy ho přenesu k misce, aby se nakrmil sám.

16.5.2014 Vrabeček už netráví celé odpoledne na fíkusu, ale trénuje létání. K odpočinku si vybírá nejvyšší místa v bytě, např. na horních skříňkách kuchyňské linky, na ledničce apod. Už nemá zájem o housenky a červíky. Dostává stále míchanici do misky, ale také směs zrnin pro kanáry. Zrníček si ale zatím nevšímá.

18.5.2014 Malá klícka nevyhovuje. Pokud jsme byli doma, měl ptáček volno. Zítra nás čeká opět práce. Proto zařizuju klec po zebřičkách, která bude v době naší přítomnosti otevřená. Bylo by dobré, kdyby se vrabec naučil, že v kleci najde vždy krmení a vodu, aby si zvykl se tam vracet. Pokud se to naučí, mohla bych ho po čase přestěhovat na balkón a později vypustit. Vrabec klec přijal jako svoje útočiště, hned se usadil na zavěšeném košíčku a strávil tam několik hodin. Až později vylétl ven.

19.5.2014 Ráno jsem vrabečka vrátila do klece, doplnila krmení a na místo dvířek zavěsila ptačí koupelnu. Odpoledne, po příchodu domů, jsem už po vstupu do verandy slyšela, jak nás vrabčáček volá. Říkám dětem, že ho musíme pustit z klece prolétnout a pospíchám dovnitř. Jenže vrabec se pustil sám. Sedí na skříni a vykřikuje.

S vrabcem to doma již nešlo, pustili jsme ho do venkovní voliéry k holoubkům diamantovým. Pobyl tam asi týden. Docela ve venkovním prostředí zdivočel, už nepřilétal k člověku. Naučil se zde zobat semínka a drobky. Po čase mu i voliéra byla malá. Slyšel a viděl divoké ptáky, létal až narážel do stěn a tak jsme ho vypustili zpět do přírody.

 

 

 

 

Vajíčka z dětského pískoviště

..8.2011 V srpnu děti na pískovišti v Dobrušce vyhrabaly malá bílá vajíčka. Velikostí se blížila kanářím vajíčkům. Dověděla jsem se, že se jedná o vejce nějakého plaza, nejspíš ještěrky nebo slepýše. Bohužel mně nenapadlo je vyfotit. Umístila jsem je do malého terária a zahrabala do písku. Ten jsem mírně pokropila a terárko překryla sklem, aby se udržela vlhkost. Denně jsem terárko přenášela z okna na okno podle toho, kam zrovna svítilo slunce. Pokud nepřálo počasí přihřívala jsem písek vloženou sklenicí, do které jsem lila horkou vodu. Žádné terarijní topítko doma nemáme. Ani jsem nevěděla, při jaké teplotě by vlastně měla inkubace probíhat. Děti se hrozně těšily na ještěrky, ale já jsem se jejich nadšení snažila mírnit, protože nebylo jisté, že náš amatérský přístup bude mít úspěch. Po pár dnech jsem vejce prohlížela proti slunci a již byly vidět uvnitř rostoucí žilky.

6.9.2011 Večer jsou v terárku tři malé ještěrky. Čtvrté vejce zůstalo nevylíhnuté. Už ztratilo typický vejcovitý tvar a pevnost. Je jakoby pomačkané a kožovité. 

Ještěrky jsme samozřejmě vypustili ven a vídáme je na různých místech zahrady. U skalky, na zeleninové zahrádce, v osázeném betonovém korytě apod.

 

Kanáři - odlišné mládě - pokus o odchov

20.7.2010 se v třetím hnízdě lizardů ze snůšky 4 vajec vylíhlo jediné mládě. Zřejmě vlivem horkého počasí 3 zárodky zaschly ve vejcích. Mládě, které se vyklubalo, má červené oči, světlou pokožku do oranžova a bílé chmýří.

21.7.2010 samice sedí na hnízdě, ale zdá se, že potomka nekrmí. Když z hnízda odlétne, mládě leží na zádech, snaží se srovnat, ale neúspěšně. Žadoní o krmení. Možná samice nekrmí proto, že je mládě jiné, možná proto, že leží na zádech.

22.7.2010 matka opravdu mládě nenakrmila. Dodnes přežilo díky žloutkovému váčku. Začínám s dokrmováním směsí Kaytee Exact cca po 2 hodinách, v poledne větší přestávka. Celkem dnes dokrmeno 6x. Vždy po nakrmení chvíli čekám a převrácené mládě v hnízdě se snažím narovnat, než se k němu samice vrátí. Nevím, jestli lze takto odchovat i kanára, nejsem si jistá ani jestli je tato směs vůbec vhodná pro zpěvné ptactvo. Zkouším to, protože bych chtěla vidět, jak bude takový lizard vypadat po opeření. Navečer přidávám do hnízda přibližně stejně velké mládě od kanárů glostrů, kteří mají 4 mladé. Doufám, že se v samici probudí krmící instinkt. Večer je glostr nakrmen a i lizard má ve voleti trochu krmení, které vypadá jinak než tekutá směs. Je to však málo, tak dokrmuji dál.

23.7.2010 jsou obě mláďata v pořádku. Lizard je opět nakrmen málo, ale aspoň něco. Ráno už neleží na zádech, ale sedí spolu s druhým kanárkem. Po nakrmení se opět překlápí a musím ho rovnat. Při kontrole po 3 hodinách zjišťuji, že je nakrmeno poze mládě glostra. Nevadí, pokračuji v ručním dokrmování. Aspoň můžu doufat, že když má samice jedno normální mládě, snad neopustí hnízdo předčasně.

25.7.2010 musela jsem na několik hodin odjet a tak jsem vzala malého lizarda s sebou. Kupodivu vyžadoval krmení ještě častěji a sám zvedal hlavu a žadonil. Dřív jsem mu často otevírala zobáček násilím, teď to nebalo vůbec nutné. Večer po návratu jsem zjistila, že samice druhé mládě vyhodila z hnízda. Bylo hladové a silně podchlazené, ale ještě dýchalo. Zahřála jsem ho, nakrmila a spolu s lizardkem vložila ke glostřici (jeho pravé matce) a k jejím mláďatům.

26.7.2010 mladí jsou ráno v pořádku. Lizard je trochu nakrmený. Přes den ho jen občas přikrmím.

27.7.2010 samice krmí všechna mláďata. Jedno je však o hodně větší než ostatní, vyklubalo se o den dřív a předehnalo ostatní. Proto občas přikrmím nejen lizarda, ale i ostatní menší mláďata. Lizard pěkně roste, už správně sedí a žadoní o potravu stejně jako ostatní.

29.7.2010 mládě je mrtvé. Bohužel vypadlo z hnízda a našla jsem ho pozdě. Bylo nakrmené a pěkně narostlé, začínaly mu růst světlé béžovošedé letky. Je to škoda, protože takový kanár se narodí jednou za několik let. Nezbývá než doufat, že se snad od stejného páru někdy vyštěpí znovu takový kanárek. Vím teď, že některý z rodičů má skrytou vlohu pro toto zbarvení. Jen nevím, proč se o něj pravá matka nestarala. V závěru se zdál stejně životaschopný jako jiná mláďata, možná až moc čilý a nejspíš proto z hnízda vypadl.

Tady jsou fotky 8-denního lizardka.

lizard s červenýma očima 8 dní starý    okroužkovaný lizard s červenýma očima

Kanáři - hnízdění

U jednoho páru zelených glostrů střídá samec samici v zahřívání mláďat na hnízdě. Až dosud jsem se s takovým chováním u kanárů nesetkala.

 

Umělý odchov králíka domácího

V červnu roku 2009 vrhla jedna z našich králic mláďata. Po 5-ti dnech se o ně přestala starat. Zjistili jsme to až ráno, kdy už většina mladých byla mrtvá. Zůstali dva králíčci rozlezlí po kotci. Jeden byl v opravdu špatném stavu, měl už křivici v nožkách. Druhý byl pouze podchlazený a hladový. Ihned jsem namíchala mléčnou směs a zkusila je nakrmit. Lahvičku jsem vyrobila z lékovky a kapátka. Ten první, černý králíček, do večera nevydržel. Druhý králíček vypadal poměrně dobře, ale nedávala jsem mu velkou naději. Ruční odchov savců není zrovna jednoduchý.

Péče: Je nutné mláděti masírovat bříško nejlépe vlhkým hadříkem před a po krmení, aby se vyprázdnilo. Samo to neumí. V hnízdě se takto o mláďata stará matka, která je omývá jazykem a tím stimuluje močení. V tom jsem měla výhodu, protože tuhle práci zastala naše fenka Dasi. Často to však přeháněla. Její opatrování jsem musela sledovat, protože hrozilo, že mrňouska vylíže ze světa. Nejdřív jsem si myslela, že by spolu mohli spát v pelíšku. Jenže jsem pak králíče hledala po bytě. Dasina ho neustálým olizováním a přestýláním pelíšku vystrkala ven a ač bylo slepé, jednou docestovalo několik metrů dál až do dětského pokoje. Tím jejich společné spaní skončilo. Mládě dostalo malou krabici vystlanou senem a starou plínkou. Z bytečku jsem ho brala jen na krmení a když potřebovalo umýt, Dasi pomohla.

Krmení: Další problém je, jak namíchat mléko, které by aspoň částečně odpovídalo králičímu. Hledala jsem na internetu, ptala se veterináře. Nakonec jsem si ze všeho vzala něco a zapojila vlastní rozum. Králičí mléko má 15,5% tuku, 14,5% bílkovin. Snažila jsem se tedy přiblížit tomuto složení. Koupila jsem 30% smetanu, bílkoviny doplnila odvarem z rýže (je možné použít i z ovesných vloček). Zpočátku jsem míchala poměr 1:1. První den jsem krmila po 2 hodinách, dokud se králíček trochu nevzpamatoval. Později jsem krmila 3x denně. Ráno, uprostřed dne a na noc. Králičí samice většinou častěji nekrmí. Když byla králička (už bylo jasné, že je to holka) starší, asi 10 dní, přidávala jsem do mléčné směsi šťávu z nastrouhané mrkve. Největší na ní bylo kulaté bříško. Vypadala jakoby spolkla balónek a proto dostala jméno Kulička.

Jednou jsem si všimla, že Kuličce na pacičce chybí poslední článek prstu s drápkem. Nejdřív jsem podezřívala fenu. Od teď jsem je sledovala obzvlášť pozorně, když byly spolu. Nic divného se nedělo. Za pár dní chyběly drápky na dalších prstech. No a to už jsem zjistila, že prstíky jsou černé ne proto, že by měly takové zbarvení, ale že jsou suché, odumřelé. Černé byly od začátku a tak se něco muselo stát ještě v králíkárně. Nejspíš mládě prochladlo natolik, že se krevní oběh stáhl do důležitých orgánů a prsty kvůli tomu odumřely. Postupně Kuličce odpadly poslední články na většině prstech. Nezdálo se, že by jí to vadilo. Běhat se naučila pěkně i bez drápků.

Kulička     Kulička    Kulička

K. s Dasi     K.

Po 14 dnech jsem dávala mléko i do malé mističky, ale Kulička to moc nechápala. Docela brzy ale začala ochutnávat travičku, seno, piškot apod. Jak rostla, přestěhovala se nejdřív do malého později do většího terária a přibližně ve dvou měsících opět do králíkárny.

 

 

 

Rok 2010. Kulička vyrostla, je jí rok a stala se již podruhé sama mámou.

Kulička se svými mláďaty

 
 
TOPlist